Holostok až napřesrok

DSC_0141-2

Vážení přátelé,

Holostok letos nebude. Mrzí nás to, ale nejistota současné situace, které by čelil organizační tým i vy, nám přijde příliš veliká. Oslavy 20 let našeho milého festivalu tak přesouváme na rok 2021, kdy se snad zase všichni předposlední víkend v červnu potkáme v areálu barokní fary v Holostřevech.

Děkujeme vám za podporu, pochopení a hlavně za všechny dosavadní skvělé ročníky a vzpomínky, které nám pomáhají těšit se napřesrok.

Pokud vás zajímá, co dalšího se na holostřevské faře po celý rok děje a chystá, můžete navštívit stránky www.komunitanoe.cz.

Myslíme na vás a těšíme se brzy na shledanou.

Holotým

 

Holostok oslaví 20 let

První měsíc roku 2020 je za námi a to znamená, že už zbývá jen pět měsíců do letošního Holostoku, který oslaví dvě dekády své existence.

DSC_0115

S týmem organizátorů už od léta sice pilně pracujeme na programu, podrobnosti ale zatím neprozradíme. S jistotou se ale můžete těšit na víkend plný hudebních i divadelních zážitků, slam poetry, výstav, autorského čtení a mnoho dalšího.

Novinky již brzy v události na facebooku, na facebookových stránkách či přímo tady na našem webu.

Teď si ale hlavně zapište do diářů to nejdůležitější – 19. až 21. června 2020 v Holostřevech. 

 

 

Holostok 2019 podrobně: divadla, slam a spousta hudby

Máme pro vás kompletní program letošního Holostoku. Krom hudebních vystoupení na hlavním pódiu i v kavárně a divadelních představení se navíc můžete těšit taky na sobotní odpolední fotbálek, benefiční bazar a hovění v kavárně za domem. Výstavu bude možné navštívit během soboty od 11 do 17 hodin a v neděli před a po bohoslužbě.

Holoprogram.jpg

Jak šel čas s holostočími plakáty: od 2011 až po současnost

Vydejte se s námi na krátký výlet do minulosti, přesněji do naší plakátové minulosti. V našem online archivu máme plakáty od roku 2011 až po letošní krásný kus od šikovného grafika Jáchyma Váně, který se o vizuálno festivalu stará už několik let. Poznáte na plakátech jeho ‚rukopis‘? Pamatujete si na plakáty před 2011? A máte je někde na fotce? Budeme rádi, když nám je zašlete!

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

 

Kus je nový a kus chybí aneb Co je nového v Holostřevech

Okolo fary v Holostřevech se pořád něco děje. Se Scholé jsme vás víc seznámili v posledním článku, teď je čas podívat se na to, co je nového přímo v areálu – a ještě přesněji ve stodole.

62348181_2446699915351048_4168851280774561792_n
Fotografie areálu fary ze střechy stodoly.

“Je tu už pár set let, pamatuje dobré i zlé časy. přežila monarchii, první republiku, nacisty i komunisty. Dlouho sloužila, dlouho chátrala. Pomozte nám vrátit stodolu zpět do života a Holostok do ní.”

Třeba tak jsme v minulých letech žádali návštěvníky našeho festivalu o pomoc se záchranou krásné stodoly, která je dominantou jižní části areálu. A tak i díky vám a mnoha šikovným a ochotným rukám se téhle krásné stavbě konečně dostalo tolik potřebné péče a začala měnit kabát, respektive střešní krytinu.

Na počátcích Holostoku sloužila jako krytý prostor pro vystoupení kapel i divadel, stejně jako pódium, ze kterého se hrálo k lidem venku. Od vysněného plánu, kdy se stodola promění v objekt s multifunkčním pódiem, kam se pohodlně vejde jakákoli kapela, a sálem pro hudbu, divadla nebo přednášky, jsme ještě daleko, změny jdou ale vidět už teď.

Nová střecha na půlce stodoly září už z dálky a té druhé chybějící poloviny si asi během Holostoku taky všimnete. Práce navíc dál pokračují, jak je vidět z fotografií, které během posledních týdnů pořídil Jan Fictum.

Těšíme se na vás,

Holo tým

 

Holostok doprovodí výstava Čtyři tváře kontemplace

V pátek v podvečer, ještě než Holostok 2019 oficiálně odstartuje, vás srdečně zveme na vernisáž výstavy Čtyři tváře kontemplace, která se 21. června uskuteční od 18.30 v budově Scholé vedle holostřevského kostela. Výstavu si pak budete moci užít i během celého festivalu.

pro toma

Na fotografii je zahájení výstavy ve Scholé v roce 2018. 

Výstava se bude odehrávat ve čtyřech částech budovy bývalé školy, která se stává novou součástí areálu Komunity Noe, přezdívá se jí například „druhá plíce fary“ a je místem pro ztišení a zklidnění, které přirozeně doplňuje rozdílné akce, které se na faře s dlouholetou tradicí konají.

V první části se můžete těšit na tvorbu Radky Ježkové, která představí vlastní kresby a mlaby, z nichž mnohé vznikaly v holostřevském kostele nebo jsou jím alespoň inspirovány.

Druhou část domu pak zaplní fotografie Moniky Šatavové, která svým svébytným kontemplativním způsobem. I to je důvodem, proč je Monika jedním z mála lidí, kteří mohou fotit například během Hor v tichu, tedy intenzivního duchovního cvičení, které Scholé pořádá.

V přízemní části budovy budou vystaveny sochy hlav a obrazy hor Igora Hlavinky, který působí v Praze. Na kurzy kontemplace jezdí pravidelně a jeho obrazy jste v Holostřevech mohli vidět již v minulosti.

Poslední část domu ozdobí ilustrace a kresby Michala Žáka, které ještě nikdy nevystavoval. Jde o podkladové obrazy ke krátkému videu, který ukazuje v kresbách způsob kontemplace, který se ve Scholé provozuje – v obrazech, barvách a skicách. Přijede až ze Slovenska.

O Scholé

Scholé vytváří podmínky pro rozvíjení a předávání praktických způsobů kontemplace/meditace. Má za sebou například úspěšnou přednášku o vědomí, pořádá již zmiňované Hory v tichu a už teď se stává součástí areálu Komunity Noe.

Zvelebování okolí školy probíhá ve spolupráci s hodnými sousedy z Holostřev, kteří pomáhají s odvozem i přerovnáním suti, řešením spadlých drátů i dalšími potřebnými úpravami.

 

Těšíme se na vás před budovou školy, 21. Června v 18.30 na vernisáži!

Holo tým

 

Holostok 2019: Lenka Dusilová, divadlo i slam poetry

Hudebně-divadelní festival Holostok o víkendu 21. až 23. června zve do Holostřev na pestrý program, lokální umělce i vystoupení Lenky Dusilové.

DSC_0207
Foto: Archivní snímek z roku 2018. 

Holostok se  stal stálicí západočeské festivalové scény. Letos během předposledního červnového víkendu oslaví už 19 let.

Těšit se můžete na vystoupení Lenky Dusilové, česko-francouzské kapely Les Gars D’en Bas, plzeňských Holy Crab, Slunovratových paprsků, weird-popové dvojice něco něco, písničkářů Člověk krve a Cermaque nebo kapely Psí oči.

Hudební vystoupení protkají divadelní představení plánského souboru Kosáci, akustické hraní v kavárně a scénické čtení jediné povídky Václava Hraběte – Horečka. Novinkou v programu je letos také slam poetry. Víc jsme o ní psali nedávno zde. 

Před oficiálním pátečním zahájením se můžete těšit také na vernisáž výstavy v budově Scholé hned vedle areálu barokní fary. Výstava se jmenuje Tváře kontemplace a slavnostně bude uvedena v 18.30. O hodinu později pak oficiálně odstartuje celý festival.

Holo tým

Psí oči na Holostoku: multižánrová fúze, kde prim hraje kapela jako celek

14876438_1173660242701743_1415694875057954913_o
Foto: Facebook kapely Psí oči

Psí oči je název kapely, která ráda experimentuje a překvapuje. Parta dlouholetých přátel z Plzně se snaží přiblížit publiku to, co cítí při společném skládání vlastní tvorby – kromě svých nástrojů si na nic nehrají, jak sami říkají. Na Holostoku 2019 se na ně můžete těšit v pátek, 21. června – letošní ročník odstartují.

Muzikanti z kapely Psí oči čerpají inspiraci od básníků i ze svých osobních příběhů. Každý člen má trochu odlišný přístup k hudbě, a o to barvitější je psooční paleta stylů a forem.

Energická multižánrová fúze, kde prim nehraje kytara, klavír ani housle, ale kapela jako celek.

Poslechněte sami na jejich Bandzone profilu. 

Holo tým

 

Ze Stříbrné Skalice do Holostřev: v pátek v noci vystoupí Člověk krve

Člověk krve, vlastním jménem Jan Senft, je označován za vycházející hvězdu české písničkářské scény i překvapení z České Skalice. Na Holostoku 2019 se představí s kytarou a svými čarokrásnými texty v pátek v noci, 21. června.

tumblr_inline_p4kmrcYrXC1vc0o7l_500

“…působivě spojuje nesmělé intimní přiznání se silnou výpovědí o vlastní generaci. Jeho texty jsou směsí bohatých básnických obrazů, do kterých na místech prosakují trefné popisy každodenní reality. Svou hudbou plynule navazuje na to nejlepší z tradice zahraničního i českého písničkářství, všechny své vlivy však dokáže přirozeně přetavit do zcela svébytného a originálního vesmíru,” napsali o Člověku krve v Klubu Leitnerova a my se nemůžeme dočkat, až se o tom sami naživo přesvědčíte.

Část tvorby si můžete už teď poslechnout na odkazu níže.

Těšíte se? My ano.

Holo tým

 

Běsně, politicky a intimně: na Holostok se po třech letech vrací písničkář Cermaque

Naposledy si český básník, režisér a písničkář Jakub Čermák aka Cermaque z návěsu v Holostřevech zahrál v roce 2016. Na festival se teď vrací s dvěma novými deskami a další nominací na hudební cenu Anděl. Co se za těch pár let změnilo a proč podepsal výjimku k smlouvě s OSA? Na to i mnohem víc odpovídal Cermaque v krátkém předholostočím rozhovoru.

holo16 (4)
Cermaque na Holostoku 2016.

Pamatujete si ještě první hraní na Holostoku? Co vám utkvělo v paměti?

Pamatuju, kromě koncertu jsme s mou tehdejší ženou i promítali dokument na půdě fary, po kterém následovala domácká diskuze v jedné z menších místností. Na Holostoku mě moc těšila ta všeobecná vzájemnost a pospolitost, odvozená od celoročního komunitního života kolem fary. Samotná fara i přilehlý kostel má navíc veliký genius loci.

Hraje se vám líp v klubu, nebo venku pod širým nebem?

Pod širým nebem se rád toulám, ale koncertuju radši v menších uzavřených prostorách, kde můžu být lépe přítomný s dalšími účastníky té zvláštní situace, kterou každý koncert je. Ideálně hraju rád akusticky, abych mohl podle svého zacházet s prostorem a dynamikou. Ale někdy se ten pocit intimity podaří dosáhnout i v otevřených prostranstvích, to je vždycky výzva a vzácnej, kouzelnej okamžik, když se to povede.

Letos se na návěs do Holostřev vracíte. Co se za tu dobu od posledního vystoupení na Holostoku změnilo?

Je čím dál větší sucho a vyhynuly desetitisíce živočišných a rostlinných druhů.

Mnozí vás znají jako muzikanta, to ale není váš kompletní záběr. Na čem mimo vlastní hudební tvorbu pracujete?

Profesně se nejvíce věnuju videím, teď především pro Knihovnu Václava Havla, kde mám tu čest a radost pracovat od loňského léta. Občas udělám nějaký videoklip pro spřízněné hudebníky. A taky zvolna stříhám dokument o loňské cestě kapely Už jsme doma za polární kruh. Ale v autorské tvorbě zrovna spíš stagnuju, rozhlížím se.

Na bandzone svou tvorbu popisujete jako „běsné, politické i intimní písně”. Byly vždycky politické, nebo došlo v určitý moment k nějakému zlomu?

Politické, respektive nějak angažované písničky mám na všech svých devíti albech, už to debutové se jmenovalo Krajiny bez rytíře podle titulního songu, který byl o úpadcích hodnot a devastaci krajiny.

Nejvíc se takových angažovaných skladeb shromáždilo na tematickém albu Neboj, kterým jsem se chtěl hlavně vymezit vůči vzmáhající se xenofobii a předpojatému strachu v české společnosti. Následující deska Teorie dospělosti pak spadá spíše do popisky běsné a intimní”. Celkově se v posledních letech snažím obracet spíš do sebe a ke konkrétním vztahům. Zpívám o tom v jedné rozepsané věci: Jestli mi má srdce puknout / ať je to vděkem, ne vztekem.”

Před dvěma roky jste podepsal výjimku k smlouvě s OSA, která vaše koncerty vyjímá z její kolektivní správy, což znamená, že se na vaše koncerty nevztahují poplatky OSA. Proč jste se k tomuhle kroku rozhodl?

Spousta pořadatelů koncertů nezávislé hudby má s OSA špatné zkušenosti. Minimální povinné poplatky za pořádání koncertu, třeba i při účasti pár lidí a při dobrovolném vstupném, mi přijdou absurdní a vím, že jsou pro pořadatele silně demotivující. A protože si pořadatelů moc vážím a jsem rád, že nenechávají českou kulturní krajinu zhynout na souchotě, které se povětšinou ozývají z komerčních rádií, odměn z OSA za koncertní hraní mých písní jsem se zřekl. To bylo to nejmenší, co jsem pro pořadatele mohl udělat.

Jak to jen trochu jde, měl by vůbec člověk z mezilidského kontaktu úředničinu vymýtit. Byrokracie by měla být efektivním nástrojem ke správě společnosti, ale většinou je to jen otravný plevel, projevující se navíc (jako ostatně zlo vždycky) i esteticky – zcela nelidským, nesmyslným jazykem, úřednickou neřečí, spoustou zbytečně vytištěných papírů a secvaknutých sponek.

Holo tým